Výzkum
Ptali jsme se 80 studentů druhého stupně základní školy a středních škol, abychom zjistili, jaký vztah má dnešní mládež k fantastické literatuře a kolik se toho o ní dozví ve škole. Myslíme si totiž, že fantastické literatuře není ve školách dáván prostor, přestože se jedná o hodnotný žánr.
Mezi respondenty bylo 57 žen a 19 mužů. 2 respondenti nechtěli uvést své pohlaví a 2 uvedli jiné. Žáků ze základních škol odpovídalo 18 (6. třída – 4x, 7. třída – 4x, 8. třída – 2x, 9. třída – 8x), středoškoláků 62. Znamená to, že v našem výzkumu se výrazněji projeví názory středoškolských studentů, a to především gymnazistů, kterých odpovídalo 46 (dále 5x učební obor, 3x průmyslová škola a 8x jiné). Dále je také největší vzorek maturantů, kterých odpovídalo 24, z 1. ročníku to bylo 10 respondentů, z 2. ročníku 11 a ze 3. ročníku 16.
Respondentům z řad studentů jsme následně položili 5 otázek týkajících se fantastické literatury.
Co si představíte pod pojmem fantastická literatura?
Jako první nás zajímalo, jestli si vůbec studenti dokáží představit, co to je fantastická literatura. Chtěli jsme zjistit, jaké o ní mají povědomí.
Hodně studentů odpovídalo velkými díly fantastické literatury – Pán prstenů, Zaklínač, Harry Potter, Hra o trůny, nebo také prvky, které se ve fantastické literatuře nachází – magie, elfové, draci, nadpřirozeno. Často se také objevovalo prosté „fantasy a sci-fi“. Někteří studenti se snažili dostat k jádru žánru a své odpovědi rozvedli:
„Svět, ve kterém existují kouzla, odehrává se v úplně nově vymyšlené zemi nebo ta zem tvoří nějakou část v našem světě, o které nevíme a s postavami, které ve světě lidi nenajdeme.“
„Literatura, která není nutně reálná, často obsahující svůj vlastní svět, postavy a dějiny daného světa.“
„Literaturu, která je vytvořena v rámci jiného světa, než toho našeho nebo jsou k našemu světu přidány prvky, které ho rozšiřují. Dbá se na reálie, jména, jazyk, kostýmy. Knihy jsou často velmi propracované.“
Dle těchto a dalších odpovědí lze poznat, že studenti mají alespoň nějaké povědomí o fantastické literatuře. Mezi 80 odpověďmi byly pouze dvě ve znění „nevím“.
Ukázal se i kladný vztah některých studentů k tomuto žánru, objevovaly se odpovědi jako: „Literatura, která je vážně dobrá.“
„Literatura, do které se zaberete a nechcete ji přestat číst.“
„Ta, která mě baví, můžu si u ní odpočinout a něco třeba i naučit.“
„Zajímavá a zábavná.“
„Zábavné knížky z této doby.“
„Literatura, která byla něčím úžasným a ‚změnila svět‘.“
Čtete knihy z fantastické literatury? Pokud ano, jaké, pokud ne, proč?
Na vztah studentů k fantastické literatuře jsme se ptali hned v následující otázce.
Pouze 23 studentů (tedy 28,75 % ze všech respondentů) odpovědělo, že fantastickou literaturu vůbec nečte. V přibližně polovině případů to však bylo proto, že nečtou vůbec (například na to nemají čas, nebo je celkově četba neláká). Jedna z odpovědí byla například: „Ne, nečtu knihy. Ale fantasy je super, pokud bych měl někdy něco, číst bude to fantasy.“ Jako další důvody, proč nečtou fantasy, uvádí například, že jim tento žánr nepřijde obsahově zajímavý, neb že prostě dávají přednost jiným žánrům. Jedna z odpovědí také byla: „Ne, protože mě baví jen knížky s reálným příběhem, které se vám v běžném životě mohou klidně stát. Netvrdím, že nemám bujnou fantazii, například sci-fi filmy mám ráda. Ale sci-fi knížka mě neumí vytáhnout do děje.“
Z odpovědí vyplývá, že studenti mají ve většině k fantastické literatuře kladný vztah. Jako důvody k četbě uvádí například:
„Mohu se ocitnout v jiném světě a odpoutat se od toho našeho.“
„Baví mě, že kouzelnický svět je jiny než náš, a že si ho můžu představovat, jak chci já.“
„Byl to takový ‚útěk‘ od reality.“
„Baví mě ponořit se do světa, co nefunguje jako ten náš.“
„Protože mi to pomáhá občas uniknout realitě.“
„Protože se mi moc líbí fantazie, kouzla a nadpřirozené bytosti a mnoho dalších.“
„Mám ráda odlehčení a možnost rozvíjet svoji fantazii.“
Díky těmto odpovědím zjišťujeme, že hlavním důvodem ke čtení fantastické literatury je pro studenty únik od reality a oddych.
Nejčastěji čtenou knihou byl Harry Potter, kterého jmenovalo 28 respondentů (35 %). Mezi další často zmiňované knihy patří Pán prstenů (12 respondentů – 15 %) a Zaklínač (10 respondentů – 12,5 %). Dále se objevila například tato díla: Hunger Games, Percy Jackson, Skleněný trůn, Zeměplocha, Narnie, Nástroje smrti, Hraničářův učeň, Divergence a další.
Probíráte takové knihy v hodinách literatury?
Toto je asi nejdůležitější otázka našeho výzkumu – zajímá nás, zda se dává fantastické literatuře prostor v hodinách literatury na základních a středních školách. Respondenti se zde nemohli rozepisovat, odpovědi byly „Ano“, nebo „Ne“. Z grafu tedy lze vyčíst jasné výsledky.
V grafu vidíme, že výsledky byly poměrně vyrovnané. 36 respondentů (45 %) odpovědělo, že ano, 44 respondentů (55 %), že ne. Znamená to tedy, že více jak půlka studentů se k fantastické literatuře na své škole nedostane.
Jak učitel/ka přistupuje k těmto knihám?
Nestačilo nám pouze zjistit, zda se fantastická literatura na školách probírá. Chceme také vědět, jakým způsobem k ní učitelé přistupují – zda ji svým studentům ukazují jako méněcennou, nebo je podporují v jejich četbě.
Tento graf už ukazuje pozitivnější výsledky – zjišťujeme, že 37,5 %, tedy více jak třetina učitelů k fantastické literatuře přistupuje kladně. Ovšem 18,8 % ji stále bere jako méněcennou.
Téměř třetina respondentů také zaškrtla možnost „jiná“, kde měli možnost se k tématu více rozepsat. To využili především tehdy, kdy se jim střídali učitelé a každý k fantastické literatuře přistupoval jinak (jeden ji podporoval, druhý ano). Vyjadřují se zde ale také víceméně kladně – například že učitelé hodnotí knihy dle svého názoru nehledě na žánr, ale také sdělují, že se jim věnují pouze okrajově.
Ocenili byste, kdyby se takové knihy více probíraly ve škole? Pokud jste na SŠ, ocenili byste jejich zařazení do maturitního kánonu?
Chtěli jsme vědět, zda studenti vůbec stojí o to, aby se fantastická literatura v jejich školách probírala. Pro středoškolské studenty jsme zařadili i otázku, zda by k tomu uvítali fantastickou literaturu i v maturitním kánonu.
Studenti zde mají velmi podobný názor. 63 respondentů (78,75 %) by to uvítalo. Pouze 5 respondentů (6,25 %) je proti. Ostatním je to jedno, nebo jsou spokojeni s mírou, v jaké se to u nich probírá. Je to zajímavý poměr vzhledem k tomu, kolik respondentů se na škole reálně s fantastickou literaturou setká (pouhých 45 %).
Z názorů proti je poměrně zajímavý tento: „Nemyslím si, že tyto knihy patří do maturitního kanonu. Ač jsou velmi populární, nedosahují dle mého mínění takové úrovně, jako klasická literatura.“
Mezi názory pro probírání a zařazení do maturitního kánonu nejčastěji padalo, že by je to bavilo více než „klasická“ literatura. Někteří to komentovali například takto: „Ano, ocenil zařazení, tyto knihy jsou stejně kvalitní, jako knihy napsané v jiných žánrech. Sice se na povrchu zdají jako úplně smyšlené nesmysly, ale existují i takové, které mají hluboká mínění, spousty referencí na život za doby.“
Závěr
Z našeho výzkumu vyplývá, že fantastická literatura nemá ve výuce literatury na druhém stupni základních škol a středních školách příliš prostoru. Učitelé se jí věnují okrajově, ale ve více jak polovině případů ani nevěnují. To i přesto, že více jak tři čtvrtě respondentů z řad studentů čte fantastickou literaturu a uvítala by její zařazení do výuky i maturitního kánonu.
Rozhodli jsme se proto, že vytvoříme sérii pracovních listů pro tyto třídy a ročníky. Díky těmto pracovním listům by se měli studenti seznámit s největšími autory a díly fantastické literatury. Doufáme, že tím alespoň trochu zvýšíme podvědomí o fantastické literatuře jak u studentů, tak u samotných učitelů, a ukážeme jim, co vše se v ní skrývá.
